Datum registrace: 04. 03. 2011
bledule77
Původní Sebekoučink
0 %
0 kg
9 kg
Již zhubnuto: 0 kg
Získané body
Počítadlo pohybu
| Můj pohyb | |
|---|---|
| Chůze: | 0 km |
| Kolo: | 0 km |
| Cvičení: | 0 h 0 min |
| Všichni uživatelé | |
| Chůze: | 137205.18 km |
| Kolo: | 66668.00 km |
| Cvičení: | 5714 h 35 min |
Stob skupiny
bledule77
Jak psát blog?Zase ta deprese
17. 10. 2011
Tak a je tu skoro konec října.
Moje dětičky jsou nemocné a já sedím doma na zadku, zajídám stres a strach čokoládou a sušenkama. V noci nespím a dělám, že něco dělám, abych nezblbla. Už mi to leze na mozek. 24 hodin denně v pohotovosti od úterý 11.10.A tak sním o štíhle postavě, zdravé rodině a milujícím ohleduplném muži. Další sušenka. Už mám doma dokonce eliptical, stojí chudák v koutě a já nemám vteřinku si na něm zadovádět.Snad se vše uklidní, dětičky se uzdraví a mé hormony napochodují do normálních hladin.Už se těším na sladoučkou mrkvičku, cotagge a chlebík se semínkama.Jen se mi nechce začínat samotné a co teprv psát co jím a kolik. Už ani ta váha mi nechce vážit.
Ted mě tak napadlo, jestli je tady někdo taky takový zoufalec, který pořád začína a nebo uspěšný "dietář"-zní to divně,ale ještě huř zasloužilý měnič živ.stylu.
Nechce někdo se mnou spojit síly? Ve dvouch se to lépe táhne...To zní jako inzerát.
Tak hlavu vzhůru. Asi si zase něco o tom přečtu a začnu realizovat. Hezky od začátku.
Tak snad se tu objevím častěji. Držte palce a já jdu vyházet pokušení a napsat naseznam nákupu mrkev,.....
Moje dětičky jsou nemocné a já sedím doma na zadku, zajídám stres a strach čokoládou a sušenkama. V noci nespím a dělám, že něco dělám, abych nezblbla. Už mi to leze na mozek. 24 hodin denně v pohotovosti od úterý 11.10.A tak sním o štíhle postavě, zdravé rodině a milujícím ohleduplném muži. Další sušenka. Už mám doma dokonce eliptical, stojí chudák v koutě a já nemám vteřinku si na něm zadovádět.Snad se vše uklidní, dětičky se uzdraví a mé hormony napochodují do normálních hladin.Už se těším na sladoučkou mrkvičku, cotagge a chlebík se semínkama.Jen se mi nechce začínat samotné a co teprv psát co jím a kolik. Už ani ta váha mi nechce vážit.
Ted mě tak napadlo, jestli je tady někdo taky takový zoufalec, který pořád začína a nebo uspěšný "dietář"-zní to divně,ale ještě huř zasloužilý měnič živ.stylu.
Nechce někdo se mnou spojit síly? Ve dvouch se to lépe táhne...To zní jako inzerát.
Tak hlavu vzhůru. Asi si zase něco o tom přečtu a začnu realizovat. Hezky od začátku.
Tak snad se tu objevím častěji. Držte palce a já jdu vyházet pokušení a napsat naseznam nákupu mrkev,.....
Hodnocení (10 hlasů):
Sdílet:
Komentáře je možné psát až po přihlášení.
24. 10. 2011 12:46
bledule77
Holky, dnes se to docela slušně zelenáááááá
23. 10. 2011 12:28
Děkuji za podporu. Jsem už zase skoro fit. Na jak dlouho? No každopádně mám slíbenou tu super bundu. Blbá motivace, ale Hrošici by moc neslušela a já jí chci. Měl ale jednu podmínku. Musela jsem si před manžou stoupnout na váhu. Samozřejmě,že navážila víc než mám normálně. Mě byla hamba, ale ta bunda. je prostě super. Tak jsme se do toho dala. Ovládám se jak nikdy. Přeci nejsem otrokem jídla. Už se moc těším. Na jaře se vyloupnu jako motýl z kukly.
21. 10. 2011 08:48
Ahoj,úplně to chápu.Taky mám děti školou povinné a i já mívám střídavé období-jídlo dle plánu-žravost.Eliptical je na cvíčo skvělej,taky ho mám a v tom lepším období na něj skáču skoro každý den.
Blbá nálada přejde a zas to zvládneš na 1.
Blbá nálada přejde a zas to zvládneš na 1.
21. 10. 2011 06:32
Určitě vtom nejsi sama,je nás takových víc,které při prvním stresu sáhne po něčem dobrém:-)))na obalení nervů.Chce to hlavně vnitřní pohodu,neřešit co nemůžu změnit a mít se ráda.Přeju ať seš brzy v pohodě a určitě to půjde.Vyplavení endorfinů je na depky úžasný,zkus to:-))Měj se krásně a ať se daří
20. 10. 2011 23:39
Tak jsem se dnes ovládala, bylo to chvílema náročné, ale zelenina to jistí.Manža přišel dnes z práce stím, že nějaká sekretářka u nich zhubla 10kg. Ptal se prý jak to udělala, Nežrala a běhala. No Fajn. Znělo to jako, že se doma jen válím a žeru jak prase. Pak mi bylo nabýdnuto at se vsadím. Tak jsem řekla, že zhubnu 10kg a chci od něj koupit úžasnou bundu za 2000Kč. TO už se zdráhal.Prý to za měsíc nedám, že na to nemám vůli.Stejně jen zase kecá a bunda nebude.10kg za měsíc se nedá. To je blbost. Každopádně mě to zase nakoplo. Ta v kanceláři je určitě zabedněná bondýna a on slintavej pes. No každopádně mi došlo, že začne plesová sezona a u nich bude zase ples. CO na sebe? zase budu na pokraji zhroucení a tomu musím zabránit. Zítra se zase budu snažit.A dám to.Aspon pár kg do kalhot.
Děkuju za podporu. Kdo by mi měl víc rozumět, než vy tady. Děkuji. Přes den hopsám a poskakuji, abych měla aspon pocit, že nesedím na zadku.
Děkuju za podporu. Kdo by mi měl víc rozumět, než vy tady. Děkuji. Přes den hopsám a poskakuji, abych měla aspon pocit, že nesedím na zadku.
19. 10. 2011 23:06
Jani... vím jak ti je... vytáhla jsem metr a naměřila šílené cifry... a mám panickou hrůzu z váhy!! ... takže taky nálada pod psa a balíček sušenek v pr... žaludku!!! ... takže pro nás obě.... neboj to zvládneš... jsi silná a hlavně matka krásných dětí... dej se do toho a zakousni se a najdi nějakou pořádnou motivaci!! ;-)
18. 10. 2011 20:37
Jani neboj bude líp :-) Hlavně až děti vyrostou,budeš řešit otázku co s volným časem :-) Nějak mi moc rychle vyrostly :-))
18. 10. 2011 19:56
Uplně tě chápu bledulko, já jsm si vždycky když byly děti nemocné připadala doma jak vězeň. Děti povyrostou a bude líp! I já jsem to teď dlouho flákala, ale už týden jsem hodná. Tak snad se mi váha zítra odmění. A tentokrát se nám to společně určitě zadaří!
18. 10. 2011 14:28
holka moje,taky se v tom plácám,děti sice velký,ale nic se mi nedaří ,připadám si ,jak slon v porcelánu,v práci na nic,finance na nule a tak se snažím,ale pevná vůle nic moc,tak Ti držím palce,aby bylo líp a ne hůř
18. 10. 2011 14:22
Příbuzní pod metr je srandovní a něžnej termín. A stresu a strachům z nemocí taky rozumím.... Držím palce, ať je líp!
18. 10. 2011 14:11
Milá Bledule....přesně vím o čem píšeš.Já už sice mám dětičky větší,ale nic na tom nemění fakt,že se pokouším znovu a znovu a doufám a sním ,že jednou budu zase štíhlá a krásná.Nechci to pro nikoho jiného než pro sebe.Děti mi říkají mamko, vždy´t to není tak hrozný...manžel si už asi zvykl ,ale já se chci zase cítit dobře.Chci nosit velikost M,ne XXL.Chci ty pěkný džíny ,na které jsem nedávno koukala a které jsem přes boky nenatáhla...tohle chci.Ale vím ,že je to dlouhý boj....ale přichází zima,nejlepší čas na to, aby jsme se na jaře vylouply z bund a kabátů,krásné,štíhlejší a hlavně sebevědomější.A já vím, že to dokážu a když budu mít chu´t na čokoládu ,tak jí prostě sním,ale jen kousek....Tak jdem do toho......držím všem palce.
18. 10. 2011 12:23
Jani, hlavu vzhůru! To dáme!!! :-) proč? Protože chceme! Chceme být krásný, štíhlý, zdravý... prostě nej ;-) Uvidíš, že se nám to podaří.
18. 10. 2011 12:19
také držím palce a věřím že tady se ti to určitě podaří také mám nastudovaný zdravý životní styl ale ne vždy mi to vyjde hlavně neházej flintu do žita určitě to tentokrát vijde :o))
18. 10. 2011 12:02
Nesmutni, neklesej na mysli, všechno bude dobrý!!
Přeji Ti, ať se dítka brzy uzdraví a Ty máš opět elán a dobrou náladu - do cvičení, do zdravého papání, do života...!!
P.S. u nás doma taky všechno kašle, prská, včetně mě... ale nesmáme si tu mrchu depresi připustit k tělu! Tak ať se nám daří!! :-))
Přeji Ti, ať se dítka brzy uzdraví a Ty máš opět elán a dobrou náladu - do cvičení, do zdravého papání, do života...!!
P.S. u nás doma taky všechno kašle, prská, včetně mě... ale nesmáme si tu mrchu depresi připustit k tělu! Tak ať se nám daří!! :-))
18. 10. 2011 11:51
Bledulko neklesej na mysli bude líp zační po malých krůčkách a uvidíš dojdeš tam kam potřebuješ
18. 10. 2011 10:23
Úplně tě chápu - zvlášť když si vzpomenu na dobu, kdy byly mé děti malé a ještě k tomu nemocné. Neboj, zase bude lépe. Děti se uzdraví, nálada se zlepší a vše se vrátí do starých kolejí. Nepropadej depresím, odežeń je pryč a vyskoč na eliptical - dej si chlebík se semínkama. Získáš alespoň dobrý pocit ze sebe samé. Držím palečky, ať se z té depky brzo dostaneš. A dej vědět - jak jsi na sebe pyšná.
18. 10. 2011 09:47
Taky se přidávám a znám tyto stavy jako své boty :o). Nejvíce se mi osvědčilo dávat si cíle postupně. Nejdůležitější mi přijde pravidelnost jídla - mnohem více, než ideální skladba - mě to působí pozitivně i na stres, protože nemám takové výkyvy v hladině krevního cukru (na co jsem citlivá). A stejně to je se cvičením - i malá chvilka cvičení stačí, aby se zlepšila nálada. Držím palce, ať se děti brzo uzdraví - bohužel s tím musíme v tomto ročním období počítat :o(.
18. 10. 2011 09:21
Hele Bleduko, to je přeci uplně normální, my kdo máme příbuzny pod metr jsme tím každá prošla. Skvělá zpráva je, že můžeš začít kdykoliv a nikdy není pozdě. Třeba i dneska odpoledne. Uvidíš, že když dneska dáš 10 min. elipticalu a pak 10 dámských kliků a nakonec 2 minuty posilování břicha, tak ti pak bude báječně, endofriny zapracují a poženou tě dál. Těch 15 minut z těch1440 co máš na den, snad urvat půjde, je to jen o tom provedení. Neřeš všechno najednou jídlo, cvičení, vážení, ve streesu to většinou nefunguje. Večer napiš, jak to šlo, držím palce MaSka
17. 10. 2011 23:19
Jejda, to je jako bych četla o sobě, jsem zde od srpna, první měsíc byla paráda, pěkně jsem dodržovala, semaforky byly většinou zelený, ale pak jsem polevila, no a od začátku října až do teď byly taky dětičky nemocný a o nějakým dodržování jídelního režimu u mně namůže být řeč. Nezapisuji, jen se snažím jíst 5x denně, ale snad ani jednou se mi to nepodařilo. Taky bych se do toho měla opět pořádně obout, abych došla alespoň k nějakýmu výsledku. Po prvních 4 týdnech jsem zhubla 4kg, takže vím, že když se chce, tak to jde. Teď mi chyběly ty delší vycházky a taky jsem si občas dala něco ze zásob pro prcky, ale jdu do toho znovu - díky, toto mě nakoplo, že v tom nejsem sama. Držím palce, ať se daří vše co si přeješ.
17. 10. 2011 22:59
Jsou tam chyby a překlepy, ale doufám, že smysl chápeš. Nyní v se SEBEKOUČEM jsem v kategorii obezita střední a to je super.
17. 10. 2011 22:57
Milá Bledule. Jsem matka čtyř dětí avím o čem píšeš. Díka stresu, nedostatku pohybu a ... jsem se vypracovala až k morbidní obezitě. Poslední svou změnu životního styli jsem zahájila 10.6. letos. Mám klid na sebe, děti vyletěly z hnízda a obča vyvádějí různé skopičiny, jko bychom je ani nevychovali my - rodiče. Mívala jsem pocit, že se už nikdy pořádně nevyspím. Zbyla mi jen ta kila a vzpomínky, ale jen na to krásné a veselé. Maminka vydrží víc než kdokoli jiný. Ty taky. Ty také zhubneš, ty sušenky si příště nekupuj, ani s výmluvou, že jsou pro děti. Na chutě na sledké mi pomáhá nakrájet jablko na čvrtky a každý kousek posypu troškou skořice. Zapeču v mukrovlnce. Už jsem to tu psala. Musíš překonat pohodlnější možnost sníst sušenku. Držím ti palce.
bledule77
Aktuality
Kvíz o ceny
Ankety
Jaké nové recepty byste chtěli na STOBklubu?
